Nejkrásnější gól podzimu

Co se vám vybaví, když si na gól proti Újezdu nad Lesy vzpomenete?
Napadne mě, že jsme ten zápas hodně rychle rozhodli, jasno bylo snad po deseti minutách. Já jsem si už během utkání říkal, že bych to mohl zkusit. A v jednu chvíli jsem si všiml, že stojí gólman trochu na straně, tak jsem vypálil.

Nabádá vás trenér Rajnoch, ať to takhle zkoušíte a střílíte?
Říká nám, že když si věříme, máme to zkoušet. Teď v přáteláku nám tam spadl gól snad z půlky hřiště, tak je vidět, že se to vyplatí. Zakončení je lepší než nějaká zbytečná ztráta míče, která by nabídla možnost soupeři. Když jsem střílel proti Újezdu nad Lesy, tak jsem si věřil. Ale jinak nejsem střelec, mám na hřišti jiné povinnosti. Spíš podržím balon, rozdám ho.

Sledoval jste anketu o nejkrásnější gól?
Samozřejmě, sledoval. Vím, že tam byla ohromná konkurence. Už v té první části, když šlo o střely z dálky. Třeba Dan Urban z Přední Kopaniny dal nádherný gól, znám ho, tedy ne osobně, ale z fotbalového hlediska. Je to moc chytrý hráč. A když budu upřímný, tak jsem si myslel, že vyhraje právě on.

Nakonec jste se oba dostali do čtyřčlenného finále, tam byl i váš spoluhráč z Motorletu Tomáš Rossmann. Bylo to mezi vámi vyhecované?
Spolu jsme si o tom povídali, jsme kamarádi. Byla to docela sranda, říkali jsme si, kdo získá víc hlasů. Za sebe musím říct, že jsem se cítil fantasticky už ve chvíli, kdy jsem se dostal mezi nejlepší čtyřku. Už tady jsem byl moc spokojený.

A nakonec je z toho vítězství. Už se přihlásil pokladník?
Teprve o sobě dá vědět, to si nenechá ujít. Už když bylo základní kolo a můj gól byl označený DÁLKA9, tak to kluci pořád říkali, no jo DÁLKA9. Ale nic z toho mi fakt nevadí, jsem rád, že to vyšlo. V přeboru padají fakt pěkné góly, budu upřímný, nečekal jsem, že vyhraju.

Když jsme u základní části soutěže, dva góly tam inkasoval z dálky právě váš tým. Z toho trenér Rajnoch asi moc radosti neměl, co?
To tedy neměl. Byly to obě trefy ze zápasu s Podolím. Myslím, že pro ty jejich hráče to byly životní góly. Ti kluci to krásně trefili, mělo to jedinou chybu, že to trefili v utkání právě proti nám.

V soutěži šlo o hlasování fanoušků. Váš otec je šéfem Motorletu, máte čtyři bratry, jednu sestru, kamarády v týmu. Mohl být tenhle fakt klíčový?
Asi to nějakou roli hrát mohlo. Táta o té soutěži věděl, podporoval mě on i zbytek početné rodiny. Fotbal ale za Motorlet hraje jen jeden brácha, za třináctku, kterou shodou okolností trénuji. Ve chvíli, kdy začal hrát, jsem tu kategorii začal trénovat.

To má teď ve vás pěkný vzor a bude chtít střílet góly jako starší brácha...
Je to těžký, když trénujete bráchu. Dávám mu záhul, musí ukázat, že si místo v týmu zaslouží, aby nikdo nemohl říct, že hraje jen proto, že jsme rodina. Chci po něm, aby makal a všichni viděli, že si místo zaslouží.

Mimochodem, střelecky jste se prosadil až ve dvou posledních kolech podzimu, nastoupil jste do šesti duelů. Trápily vás během podzimu zdravotní trable?
Přesně tak, měl jsem natržené lýtko. Moc mě to mrzelo, že jsem to nemohl pomoci klukům, ale nedalo se nic dělat, na dlouhou dobu jsem byl mimo hru. Pamatuji si, že jsem naskočil do hry proti béčku Žižkova, kdy jsme vyhráli gólem v závěru 3:2. Hrál jsem patnáct minut a já si od té doby dělám srandu, že co jsem naskočil, tak se začalo dařit.

A přišel i rozhodující gól s Kolovraty.
Přesně tak. Radost byla velká, protože znamenal výhru. Trenér mi pořád říkal, abych si nabíhal na přední tyč. A když jsem ho poslechl a jednou to udělal, byl z toho gól.

Takže jste končil podzim ve velkém stylu. Jak jste se za nejkrásnější gól podzimu odměnil?
Odměnou pro mě bylo, že mě vezme trenér áčka do přípravy. Budu makat a snažit se prosadit. Už jsem za áčko jednu šanci dostal, hrál jsem proti Spartě B a hned na mě byla penalta. Moc se těším na další příležitost bojovat o ČFL.

Na vítězný gól Matěje Blažka se můžete podívat na odkazu ZDE, jeho trefa je označena jako DÁLKA9.

zdroj: www.fotbalpraha.cz, autor: René Machálek